Vážení, milí přátelé!

Léto je krásné. Do kanceláří proudí svěží vzduch, v autech je krásně teploučko a po festivalech mám pobíhají rudí spoluobčané, kteří pozdě pochopili, že mají špatný fototyp. Pořadatelé letos nedělají žádné experimenty a tak jsou na pódiích obvykle k vidění jen staré, ostřílené tváře, přičemž kvalita výkonů se mění pouze s přihlédnutím k aktuální hladině alkoholu. Recenze stěžejních akcí přineseme příště.

Jsou tu však jiné věci hodné mojí pozornosti. A to jednak velice potěšitelná návštěvnost internetových stránek “Trhače”, která se od 23.5.2001 blíží číslu 1.300 (i zápisy v knize návštěv jsou docela výživné) a za druhé volby do předsednictva BGA. Předčítal jsem na redakční radě úryvky z volebních programů jednotlivých kandidátů a mohu vám soukromně sdělit, že jsme se velice pobavili. Koneckonců, nejvíc hodnotím odhodlání, že někdo pro Asociaci něco dělat chce (což považuji za chvályhodné), aniž soudím, jak dobré to je a co to přinese.

Jiřík Vzpurný, podivný to, zastaralý, ale svého času (je to hodně dávno) jeden z mála lepších banjistů v Praze, je znám nejen svojí schopností, rozložit jakoukoliv kapelu, během několika týdnů působení v ní, ale i svými nenadálými úlety. Svou zkušenost s ním měli, kromě jiných i Robert Křesťan s Lubošem Malinou. Po koncertě skupiny Nashville Masters, v roce 1987, se chtěli zúčastnit sessionu s Mark O´Connorem a ostatními americkými elementy, konaném v Jachting klubu v Podolí, ale ejhle! Vzpurný je nevpustil, s tím, že je nepozval! A tak chlapcům z Brna, po chvilce okounění a okopávání patníků nezbývalo, než mírně rozladěně odejeti zpět, do moravské metropole. Podobný kousek provedl prý také Vabankům. Byli na půl huby Vzpurným pozváni na session se skupinou Zvonky, ale po příchodu do Jacht-klubu jim bylo oznámeno, že tam můžou pobejt, jen když nebudou hrát (správné rozhodnutí). Tak to je vážně příhoda k popukání!

Úvahu o myšlenkových pochodech Jury Vzpurného a o tom, kolik má asi tento exotický živočich opravdu dobrých kamarádů, teď necháme jen a jen na Vás !

Veselá estrádní skupina Nová sekce (v Německu vystupující jako “Die Falschen Sängeres”) neopomene vždy duchaplně pobavit diváky nějakou historkou o Lukáši Mayerovi. Pokud jsou to historky pravdivé, máme mezi sebou skrytého génia. Posuďte sami. Například Mayerovo upozornění pro volající: “… když tam budete volat a bude obsazeno, tak to nic, to někdo volá!” je důkazem naprosto jasnozřivého ducha. Psát chci ale o příhodě, která se lehce váže k našemu comicsu “Třicet případů majora Mayera”. Mayer kdysi, za dodnes nevyjasněných okolností, urobil děcko jakési dívce. Bylo to trochu zkaleno tím, že se asi měsíc předtím rozešli a on jen tak “zaskočil na kafe”. Když se potom dozvěděl šťastnou novinu, okomentoval to památnou větou: “Ta je ale vopravdu blbá, kdyby si aspoň vzala nějaký ty antibiotika nebo něco!” A vidíte, dodnes to nikdo nezkusil a kolik nešťastných párů mohlo mít po problémech.

Po fantastickém úspěchu muzikálu Benzín a mýkap (hrál se asi půl roku), se můžeme těšit na novou, podobně monstrózní show. Je to muzikál na kolečkových bruslích, s účastí bluegrassových hvězd a to hvězd nemalého formátu. Zpěvačka Kateřina Šléglová (Shade Off Blue), jež Vás hnedle upoutá především svým obscénním vystupováním (s holou zadnicí) a nikoliv zpěvem, získala totiž roli střevlíka v novém muzikálu Broučci, který se taktéž koná v divadle “U Hasičů”. Po jejím boku vystoupí samozřejmě i její sestra Pavel Handlík, coby luční koník, Zbyněk Podskalský v roli starého, hodného pana hovnivála, Zbyněk Bureš bude hrát moudrou makovici a Ilja Herain, kterému tykadýlka a červené krovky opravdu převelice sluší, obdržel úlohu berušky. Vřele doporučujeme!

Stejný, ale možná i horší element, než Irena “Silnice” Přibylová, je reportér F + C, Tomáš Hrubý. Poté co jsem horko těžko přelouskal jeho recenzi nového CD Bély Fleka, přinucen přitom hojně používat ohmataný slovník cizích slov, mi trvalo poměrně dlouho, než jsem si v lebce srovnal, co chtěl asi autor svým výlevem doopravdy říci. Myslím, že samotného Bélu Fleka v USA by totálně rozložila takto fundovaná kritika, zvláště pak od člověka, který vesměs nikdy nic na nic nehrál (natož pak bluegrass a jazz). Je jasné, že svůj názor může dnes svobodně a beztrestně vyjeviti každý jednotlivý, postižený bambula, ale všeho moc škodí. Co mne pak popíchlo nejvíce, byla zmínka o rozmělňovačích a obehrávačích, kteří údajně pro bluegrass udělali míň, nežli jazzmani. Inu to je vážně na pováženou!! Myslím, že nebýt “rozmělňovačů a obehrávačů”, jak naši chytří, folkoví géniové nazývají řadové BG hráče, dnes by se Bluegrass možná v Čechách nehrál vůbec, nebo v daleko horší podobě.

Tak mne napadá: “Co dobrého pro Bluegrass jsi udělal Ty, Tomáši Hrubý? A co celá Vaše ctěná, obrozená Redakce F+C ?” Vesměs prd. Naopak, vyloženě bluegrass bojkotujou, krom několika výjimek u jedné, či dvou kapel (lezou do prdele, nebo jsou vskutku tak dobří?) a na stránky svého plátku cpou radši přestárlá, odulá, folková individua. Články o bluegrassu pak řadí do kolonky, s převelice vtipným a debilním názvem – Pidliky, což zejména u nekrologu působí velmi vkusně (viz Courtney Johnson). Kreténi! Tak je to ale asi správné, jen tak do nás! Zícha, Šlapeto, Semtex a Rezkovou pochválit, jakýkoliv bluegrass ztrhat, a nazdar!

V dobách minulých, bolševických, si spousta plantážníků hledělo lecjak přivydělat. Možností nebylo mnoho, ale našli se výlupci s podnikavým duchem. Například náš starý, dobrý, oblíbený Petr Žižka. Dle našich informací, si v jistých letech půjčil od Marka Mikuláše kytarovou školu Tonyho Rice za účelem ofocení. Jaké však bylo Markovo překvapení, když se dozvěděl, kterak Petr Žižka prodává tyto kopie po 100 korunách československých! Petr, který v životě neutratil za oblečení ani korunu (to víte, armáda šatí..) a jehož týdenní strava (6 párků, 4 chleby, 5 lahvových piv + hořčice, křen, popřípadě marmeláda) byla vyloženě skrovná, si tak jistě přišel na pěkné peníze (proslýchá se dokonce, že koupil nemovitost na Petříně, asi rozhlednu). Koneckonců, nebyl sám. Našlo se spousta jiných, podobných exemplářů (Tisíc šejtanů na ně!!), kteří věděli, kterak ze začínajících muzikantů vydyndat nějakou tu kačku. Ať už to byli vyučující na různé nástroje (např. Ilja Herain) nebo nahrávající nahrávači nahrávek, jako jistý bývalý skoromuzikant Pánek, který se, probůh, tímto způsobem přiživuje dodnes. Fuj!

Před časem se mi dostalo do rukou CD s názvem Duo Cis, které by se však snad mělo jmenovat Duo Hnis. Dalibor Cidlinský senior, zcela posedlý svojí genialitou byl kdysi aktivní, tuším, ve skupině Modrý stín (Shade of Blue), dnes však tento zhrzený ex-bluegrassák hraje folk toho nejnechutnějšího zrna a o bluegrassu se vyjadřuje často velmi nepochvalně (snad proto, že mu nikdy nešel). Dalibor je také znám nejen svými nesouvislými žblepty při uvádění festivalů, ale i svými podnikatelskými aktivitami s Třasákovic mafií. Dalibor si s Vencou Třasákem totiž založil firmu na výrobu oživlých, hracích loutek, ale moc jim to nefungovalo. To víte, dva géniové dohromady to nedělá dobrotu. Rozešli se a každý si na památku nechal jeden prototyp. Těm teď vydávají desky a dávají bluegrassu, ale co bluegrassu, i country a jazzu pěkně na prdel! Chápu, že v době kdy hrál on, nebyla na scéně kdovíjak veliká konkurence a že se vesměs všechno, kde figurovalo banjo považovalo za bluegrass, nedejbůh newgrass! To co však tvoří tato rodinka teď, je opravdu nepěkné. Mladý prototyp Dalibor, který jednoho času nosil knír stejný jako náš oblíbenec Šestifous, je ale přesto všechno kupodivu poměrně slušný a nadějný banjista. Slyšel jsem jeho vystoupení a (když pominu nezdařenou interpretaci skladby “Spain”, do které tento vyšlechtěný zárodek bude muset zřejmě ještě trošku povyrůst), musím říci, že se mi velice líbilo. Snad by si jen mohl sundat tu kosmonautskou přilbu, kterou při hraní nosí. Co mi však připadá nejvíce nezdařené, je nešťastné vpuštění tatíka a jeho „folkového hilliblilli“ na své poměrně slušné CD, které tímto zcela deklasoval. Nu což, na cikánských svatbách a hasičských bálech ve Frýdštejně se dá zajisté pouštět cokoliv.

Snad každý bluegrassák, který zavítal do překrásných moravských koutů za účelem muzikálním, měl již tu čest, poznati osobu s názvem Helena Bretfeldová. Tato sličná postava, která o bluegrassu ví ještě o hlavu méně nežli samotná kpt. Silnice Přibylová, se stala jakousi styčnou důstojnicí moravského BG štábu. Dle našich informací se jí dokonce přezdívá “Brněnský Petr Kůs”. Chtěli bychom však uvést na pravou míru vznik této přezdívky. Není to proto, že hraje stejně jako on. Helga (bývalá asistentka Franty Kocórka) dokonce, poté co levou rukou rozdrtila 5 hmatníků furchových mandolín, preludování již naprosto zanechala a nyní se věnuje přípravám na soutěž “Železný Zekon”. Není pravdou, že Helga vyučovala na BG dílnách, které taktéž spoluorganizuje, ani že vyučuje tělocvik ve zvláštní škole, kam chodí Mirek Hulán opakovat devátou třídu, ani snad prý není pravda, že kdysi učila známého moldavského balalajkáře Jirku Plocka na akordeon (toho učí předseda…). Přezdívka vznikla v roce 1985, kdy byl povolán Petr Kůs do armády a nosil stejně mohutný knír, jako Helena. Tak to je vážně odhalení!

V jednom z posledních čísel countryového Dikobrazu (Folk + Folk) jsem se náhodně začetl do rozhovoru se skupinou Semtex. Nemám vesměs nic proti této partě pomatenců, dokonce se mi jejich vystoupení jeví občas jako docela vtipné, co ale nemůžu vydejchat, je jejich obrovská moudrost a světaznalost v rozhovorech s nimi vedenými. Tentokrát mě naprosto dostal leader kapely Lukáš Krásný. Toto mastné, nemyté, uslintané individuum zde totiž prozradilo, proč již nehraje bluegrass. Prý proto, že je v bluegrassu veliká řevnivost a že se všichni předhánějí a pomlouvají (neslýchané)! To bychom se tedy měli nad sebou safra zamyslet. Když už kvůli této řevnivosti odcházejí z našich řad takoví instrumentální a pěvečtí velikáni, jako je Krásný, to je to s tím bluegrassem u nás opravdu špatné! Asi bychom si měli vzít příklad z folkové scény, kde se všichni rádi mají, úspěchy a finance si nezávidí, kde si tak ňák chlapsky a otcovsky všichni poradí, manželky bližního svého nepožádají, neřevní, u ohně poklábosí a Juppovi obkládek na rozedřený otvor řitní rukou jemnou přiloží. Ahoj!!!

Neboť se minulý kvíz setkal s velikým zájmem a několik nešťastníků se nám dokonce pokusilo zaslat správné odpovědi, máme tu pro vás další úkol.

Nalezněte a vyškrtejte níže uvedené výrazy, písmena která zbudou zakroužkujte a seřaďte dle čísel.V tajence vám vyjde jméno nejlepší, nejkrásnější a nejoblíbenější skupiny v Evropě.